Střešní zahrady

12. října 2006 v 15:51 |  Zahrada

Střešní zahrady - moderní pojetí městského bydlení

Jedním z nejdůležitějších problémů současnosti, týkající se celé naší planety, je měnící se poměr velikosti ploch pokrytých vegetací a ploch zastavěných. Zeleň, jak všichni víme, je jedním z nejdůležitějších faktorů pozitivně ovlivňujících mikroklima a tím i pobyt člověka v zastavěných místech. Ani střešní zahrady nejsou nic nového, byly zakládány již ve starověku. Všichni jistě známe jeden ze sedmi divů světa - visuté zahrady královny Semiramis.

Návrat k zelené architektuře

Střešní zahrada - ilustrační fotoDnes patří střešní zahrady k moderním formám bydlení a to zejména ve větších městech. Nabízejí možnosti nových obytných prostorů s využitím pro rekreaci, sport i odpočinek. Můžeme říci, že jde o návrat k zelené architektuře, o skloubení stavebních prvků s přírodními tak, aby si navzájem neškodily. Ponuré šedivé střechy se tak díky ozelenění mohou stát příjemným doplňkem či přímo součástí našeho městského obydlí.

Jak začít s plánováním střešní zahrady

Střešní zahrada - ilustrační fotoVelice důležité je plánování ozelenění střechy již před stavbou budovy, což se dnes ještě mnohdy neděje. Většinou se provádí ozelenění na budově již stojící. V tomto případě je nutné mít posudek od statika, který určí, kolika kilogramy či kilonewtony lze střešní konstrukci zatížit, aby se nepoškodila či dokonce nezhroutila. U objektů projektovaných lze únosnost střešní konstrukce určit dopředu podle záměru, jaký typ střešní zeleně bude zakládán.

Podmínky pro ozelenění střech

Při řešení střešní úpravy je nutné brát do úvahy některé faktory:
  • únosnost střešní konstrukce
  • znemožnění prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce
  • zabránění vnikání vody
  • sklon střechy do 30 stupňů
  • výšku atiky

Dokonalá izolace - nutnost pro založení střešní zahrady

Střešní zahrada - ilustrační fotoDalší podmínkou pro úspěšné ozelenění střech je vytvoření dokonalé izolace, která zabraňuje vnikání vlhkosti a prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce. K tomuto účelu se využívají hydroizolační fólie. Tato fólie musí být rozprostřena po celém povrchu střešní konstrukce, okraje vyvedeny pod oplechování atik a velice pečlivě doizolovány všechny prostupy (větráky, světlíky, komíny apod.). Tato hydroizolační fólie nebyla vždy na našich střechách samozřejmostí. Často se stávalo, že některé rostliny s tzv. agresivními kořeny (topol, osika, olše šedá, vrba jíva aj.) prorůstaly. Teprve po položení hydroizolační fólie nastupuje profese zahradnická. Vytváří se vegetační vrstva. V této fázi musíme dát zvlášť dobrý pozor na to, aby nedošlo k protržení fólie

Základní dělení ozeleněných střešních ploch

Podle únosnosti konstrukce střechy dělíme střešní výstavby na dva typy:
  1. Extenzivní střešní zeleň - kdy je únosnost stávající střešní konstrukce v rozmezí 60 (100) - 300 kg/m2.
  2. Intenzivní střešní zeleň - v případě únosnosti vyšší než 300 kg/m2.

Extenzivní střešní zeleň tzv. pohledové střechy

Střešní zahrada - ilustrační fotoExtenzivní střešní zeleň se zakládá na střechách s nízkou únosností, což je 60 - 300 kg/m2. Z technologického hlediska je tato forma ozelenění méně náročná než intenzivní vegetační střecha. Ovšem vznikají tak velké nároky na výběr rostlinného materiálu, který musí snést extrémní stanovištní podmínky jako je horko a sucho. Pro tento druh střechy jsou vhodné typy rostlin, které mají schopnost rozrůstat se do prostoru, snadno regenerují při dostatku vláhy a nevyžadují pravidelnou a častou údržbu. Vhodnými rostlinami jsou např. Sedum, Semperviva, Thymus, trávy a některé skalničky.

Intenzivní střešní zeleň tzv. pochozí střechy

Střešní zahrada - ilustrační fotoIntenzivní střešní zeleň se zakládá na střechách s vyšší únosností, tj. nad 300 kg/m2 a do 2000 kg/m2. Je charakteristická větší tloušťkou vegetačního substrátu. Tato tloušťka se pohybuje v rozmezí od 30 do 100 cm, ale může být i vyšší. Tento typ střešní zeleně se již buduje jako pochozí, což znamená přirozené užívání a možnost pobytu na této střeše. Může se jednat o místo odpočinku, rozšířený obytný prostor či místo pro práci i rekreaci. Další možností je rovněž hmotné využití, což znamená pěstování zeleniny, bobulovin, léčivek či drobného ovoce. Kompoziční zásady jsou téměř shodné se zásadami používanými při tvorbě běžných sadovnických úprav.

Jaká pro a proti přináší založení střešní zahrady

Nyní bychom si shrnuli výhody a nevýhody střešního ozeleňování. Toto shrnutí by vám mohlo pomoci v konečném rozhodnutí, zda střešní zahradu založit či nezaložit, pokud ještě váháte.

Výhody

  • Vegetační souvrství chrání střešní konstrukci před vlivem slunečního záření a výkyvy teplot.
  • Zachycuje srážky.
  • Zlepšuje kvalitu ovzduší.
  • Přispívá ke zkvalitnění obytného místa.

Nevýhody

  • Vyšší finanční pořizovací náklady.
  • Vysoký podíl ruční práce, která je také finančně náročnější.
  • Nutná údržba.
  • U intenzivních střech je potřebná závlaha.

Ukázka spojení několika prvků na střešní zahradě

Pokud to dovoluje velikost plochy, na které plánujeme založení intenzivní střešní zahrady, můžeme ji rozčlenit do několika částí. Můžeme zde např. oddělit odpočinkové zákoutí s krbem od záhonků, kde můžeme kromě květin pěstovat i léčivky aj.

Závěrem

Co říci na závěr? Dnes by již nemělo platit, že střešní zahrady jsou jen výsadou královen jako byla Semiramis. Měly by se především ve městech stávat čím dál více jednou z možností, jak lidem přiblížit zase o trochu více živou přírodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama